David Koutný

Mrtvý milenec

ležím s mou ženou v temném hrobě zatímco čteš má slova v jiném prostoru a v jiné době

ležím s mou ženou chladnou a ty v teple pod peřinou prodám svou duši tomu co na jednu noc jedinou mě nechá žít abych se v tobě moh rozplynout

koušu tě do krku do zad ti škrábu svoje slova jazykem mířím k úprku od tvého ucha po horách i nížinách chci se schovat do svaté studny života a tam ponocovat

dám ti ruce v bok na tvář si tě posadím a jazykem svým se s tvým srdcem pobavím

hej ty tam jsi bohyně co si lásku zaslouží netvař se tak nevinně dnes ti dobře posloužím

a pak zkus mě najít v živém těle ať tě znovu naložím

omluv mě, má drahá už musím běžet zpět za svou ženou oheň se v ní probouzí.

— D. K.

Jak na tebe báseň zapůsobila?