David Koutný

Balónek vědomí

Jste si vlastně vědomi, co je to vlastní vědomí? Představte si, že váš duch, je jen vzduch uvězněný v latexovém balónku.

Vítej na světě ty kluku kulatá otevři voči a mrkej jak se to tu točí

Kolem sebe koukej a foukej foukej foukej

směrem kam chceš letět

jo a ještě něco bys měl vědět

hlavně nepraskni to je pro tebe konečná.

A je ta cesta bezpečná? a proč jsem teda tady? Haló?

No ty vado teď si nevím rady a jsem z toho ve stresu.

Lehkost bytí nesnesu.

A tak učíš se a padáš vstáváš padáš vstáváš padáš nadáváš uhhh

vstáváš lítáš třikrát sláva.

No jen počkej kam tě vítr zavane.

Bum

na někoho narazíš a přeskočí jiskra.

Plácáš páté přes deváté pak se trochu oťukáte mrk mrk a už v tom lítáte spolu.

Nahoru a dolů, za každýho počasí, blesky, hromy, černý mraky, přese všechny naše strachy

Miluju tě ty mě tak y?

a hned se zase vyčasí. Ty mé slunce nejjasnější.

Zas nahoru a dolů hlavně že spolu.

Za ty dotyky vyrobené z elektriky dycky díky.

A i když tě nikdy nepotkám ve stejném prostoru tak s tebou se cítím být míň sám.

Budu tě milovat dokud štěstím neprasknu a s věčným klidem na tebe počkám v nekonečnu.

Na viděnou v příštím balónku.

— D. K.

Jak na tebe báseň zapůsobila?